
Když někdo přijde do vaší firmy, podívá se na web, obal produktu nebo si všimne reklamy, nečte první větou vaše hodnoty. Vnímá barvu. Je to podprahový signál, kterým říkáte: „Takhle se chceme chovat. Takhle nás vnímejte.“ Otázka zní – víte, co tím vlastně říkáte?
Většina firem řeší barvu značky podle chuti. Červená je energická, modrá je klidná, zelená je ekologická. A tak si vyberou tu, která se jim líbí – nebo v horším případě tu, co má konkurence, protože to funguje.
Jenže barva není estetické cvičení. Barva je pozice. Je to první vizuální dojem, který si zákazník spojí s vaší osobností. A stejně jako u člověka – když se někdo tváří seriózně, ale chová se jako třídní šašek, něco tu nesedí.

Začneme čistou bílou barvou. Ta odkazuje na čistotu, jednoduchost, transparentnost, ale také na minimalismus a klid. Působí sterilně a profesionálně. Často značí určitou otevřenost nebo pozici prázdného plátna, na které si má zákazník něco promítnout.
Bílá barva je typická pro minimalistické značky a funguje skvěle v kombinaci s jinou barvou. Je skvělá pro značky, které chtějí působit čistě, ale také luxusně. Není proto přílišným překvapením, že bílá barva je známá v kombinaci se slavnou značkou Apple. Objevuje se i u technologických startupů, často ve spojení s odstíny stříbrné.
Velkým rizikem bílé barvy je však její sterilita. Zákazník se nemusí cítit vtažený – značka mu nic neříká, nic v něm nespouští. U nevhodné značky může působit chladně, odtažitě a nudně. Při špatném použití snadno zapadne – nepůsobí silným dojmem a je málo zapamatovatelná, pokud značce chybí jiný výrazný prvek identity. V kombinaci s výše zmíněným Apple si vybavíte jablko, nikoli samotnou barvu.
Černá barva je jako oblek na míru – působí elegantně, silně, sebevědomě. Je to barva autority, serióznosti a luxusu. Značky, které pracují s černou, chtějí často působit nadčasově, stabilně a prémiově. Vizuálně zaujme, působí čistě a vysoce kontrastně, což ji činí silně zapamatovatelnou.
Hodí se především pro značky, které chtějí budovat image vysoké kvality, exkluzivity nebo dominance na trhu. Je oblíbená ve světě módy, designu, technologií nebo u značek, které cílí na náročného zákazníka. Skvěle funguje jako hlavní barva v kombinaci se zlatou, bílou nebo šedou. Mezinárodně si s černou dlouhodobě hrají značky jako Chanel – synonymum elegance, nebo Nike, kde černá symbolizuje výkon, sílu a dominanci.
Na druhou stranu, černá může snadno působit odtažitě, chladně nebo příliš uzavřeně – obzvlášť pokud značka postrádá lidskost, humor nebo vřelost. Může vzbuzovat dojem elitářství nebo nedostupnosti. U nevhodného produktu nebo cílovky se tak může snadno minout účinkem. Vždy tvrdím, že černá značka, která chce mluvit ke všem, nemluví k nikomu.
Zlatá barva je symbol bohatství, prestiže a výjimečnosti. V očích zákazníků evokuje úspěch, noblesu a často i nedosažitelnost. Značka, která pracuje se zlatou, vysílá jasný vzkaz. Jsme výjimeční. Hrajeme jinou ligu. Když je použitá správně, může zlatá dodat značce punc hodnoty, exkluzivity a důvěry.
Zlatá se hodí pro značky, které cílí na prémiové produkty, luxusní služby nebo slavnostní zážitky. Často se objevuje v kombinaci s černou, bílou nebo tmavě modrou, kde slouží jako zvýrazňující prvek. Funguje dobře i v oblastech jako finance, alkohol, šperky, hotely (ty lepší, nebo ty, které si na ty lepší alespoň hrají) nebo prémiové technologie.
V zahraničí sází na zlatou například Rolex – synonymum pro status a preciznost, nebo Moët & Chandon, který zlatou používá jako vizuální důkaz luxusního zážitku. Z českých značek pracuje se zlatou decentně například Bohemia Sekt, obzvlášť v prémiových produktových řadách.
Jenže zlatá má i druhou stránku. Při nešikovném použití působí kýčovitě a falešně – kupte si něco ve zlatém obalu a pak zjistěte, že je to průměrné. V tomhle případě je pocit mnohem silnější, než kdyby bylo to něco v obalu jiném. Značky, které si na luxus jen hrají, můžou se zlatou šlápnout hodně vedle. U publika pak zůstane pachuť snobství nebo nedůvěry. Zkrátka zlatá je silný vizuální nástroj, ale značka si ji musí zasloužit. Jinak se místo respektu dočká posměchu.
Stříbrná barva nepůsobí tak okázale jako zlatá, ale rozhodně se nebojí říct si o pozornost. Symbolizuje technologii, inovace, přesnost a čistotu. Vizuálně je často spojována s kovem, stroji, budoucností a technickou dokonalostí. Je to barva, kterou používají značky, které chtějí působit moderně, efektivně a technologicky vyspěle.
Stříbrná se výborně hodí pro značky v oblasti elektroniky, automotive, strojírenství, IT nebo hi-tech služeb. Funguje dobře v kombinaci s černou, modrou nebo bílou – tam, kde je potřeba podtrhnout technickou přesnost nebo prémiový, ale ne přehnaně luxusní charakter.
Příkladem může být třeba Intel, kde stříbrná posiluje dojem inovace a precizní technologie. U nás se stříbrná decentně objevuje například u Škodovek, hlavně v designu interiérů a vizuálech spojených s elektromobilitou.
Jenže stříbrná má i svá rizika. Působí chladně, technokraticky a odosobněně. Pokud značka nemá vybudovaný emocionální přesah, hrozí, že bude působit až roboticky – bez duše. U některých cílovek může vyvolat dojem „sterility“ nebo odtažitosti. Stříbrná říká: „My jsme přesní, efektivní, téměř dokonalí.“ Ale pokud za touhle větou není žádný lidský rozměr, zůstane zákazník stát před značkou s nulovou emocí.
Fialová barva je mixem energie červené a klidu modré, což z ní dělá silný symbol kreativity a originality. Působí tajemně, sofistikovaně a často vyvolává dojem výjimečnosti. Značky, které ji používají, chtějí být vnímány jako inovativní, inspirující a trochu jiné než mainstream.
Hodí se pro oblasti, kde se pracuje s kreativitou, uměním, módou, krásou, vzděláváním nebo inovacemi. Fialová také dobře funguje u produktů, které mají vyvolat pocit luxusu, ale nechtějí působit okázale jako zlatá. Výrazně se prosazuje i u značek zaměřených na kosmetiku a služby spojené s osobním rozvojem.
V zahraničí je typickým příkladem Milka, kde jemná fialová působí přátelsky, originálně a kreativně. Možná i díky tomu vám není divné, když v obchodě narazíte na padesát různých čokolád s fialovým zbarvením. Z českých značek ji chytře využilo například Voyo, které taktéž cílilo na originalitu a výjimečnost.
Rizikem fialové je, že při špatném použití může působit neukotveně, chaoticky nebo až příliš ezotericky. Pokud značka nemá jasně definované hodnoty a konzistentní komunikaci, fialová může místo originality vyvolat pocit zmatku nebo nedůvěry. Fialová totiž říká „jsme jiní“. Jenže položte si otázku. Jste opravdu jiní?
Oranžová barva je výsledkem spojení energie červené a optimismu žluté. Vyzařuje teplo, nadšení a přístupnost. Značky, které sáhnou po oranžové, chtějí působit otevřeně, kreativně a neformálně. Je to barva pozvání – nevyhrožuje jako červená, ale zároveň je dost výrazná, aby si jí všimli i ti, kteří obvykle ignorují decentní tóny.
Oranžová se hodí pro značky, které chtějí působit lidsky a energicky, ale ne elitářsky. Často ji najdeme v retailu, gastronomii, sportu nebo zábavním průmyslu. Funguje i v personalistice – signalizuje přístupnost a chuť do spolupráce. Výborně se kombinuje s bílou, černou nebo tmavě modrou.
V zahraničí je ikonickým příkladem Nickelodeon, jehož oranžová má vyvolávat hlavně zábavu, nebo Harley-Davidson, kde oranžová funguje jako rebelský akcent proti černému základu. A za zmínku stojí také Hornbach, který si s oranžovou parádně hraje. Proč? Chce totiž vyvolat v zákaznících určitou radost z nakupování (a utrácení). A funguje to.
Oranžová má ale i svá úskalí. Může působit neprofesionálně, infantilně nebo až příliš uvolněně, pokud značka neví, kde ubrat. U prémiových produktů může snižovat vnímanou hodnotu. A pokud se použije v příliš sytém tónu a velké ploše, dokáže zákazníka unavit stejně rychle, jako ho zaujala. Zde znovu dovolte odbočku do Hornbachu, který radostnou oranžovou spojil s mužnými těly vysportovaných dřevorubců. Mimochodem zcela ideální kombo.
Růžová barva má pověst jemné, hravé a pečující. Dlouhá léta byla spojovaná hlavně s „holčičím světem“, ale moderní značky ji používají čím dál odvážněji – jako nástroj, jak vybočit z řady a přitáhnout pozornost tam, kde by ji nikdo nečekal. Růžová umí působit laskavě a přívětivě, ale v sytých odstínech dokáže být i křiklavá a provokativní.
Hodí se pro značky z oblasti beauty, módy, lifestyle, neziskovek nebo služeb, kde má zákazník cítit péči a lidský přístup. Funguje také jako akcentová barva v moderním brandingu, když je cílem zaujmout mladší publikum nebo dodat jinak seriózní značce hravý rozměr.
V zahraničí je ikonickým příkladem Barbie, která růžovou proměnila v globální symbol svého světa, nebo T‑Mobile, kde růžovofialová (magenta) dává telekomunikačnímu gigantu výraznou a nezaměnitelnou identitu.
Růžová ale není bez rizika. Pokud se použije bez kontextu a uvěřitelného příběhu, může působit infantilně, kýčovitě nebo až lacině. V některých oborech si navíc nese generační předsudky a může odradit publikum, které ji podvědomě spojuje se stereotypy. Ale ruku na srdce, koupil by si běžný chlap růžový šampón?
Červená barva je magnet na oči. Je to barva krve, ohně, energie a vášně. V psychologii barev je nejsilnějším spouštěčem emocí – dokáže zrychlit tep, přitáhnout pozornost a vyvolat pocit naléhavosti. Značky, které sáhnou po červené, chtějí být vidět a slyšet. Nečekají, až si jich někdo všimne – červená si pozornost bere sama.
Hodí se pro značky, které chtějí komunikovat akci, vzrušení, energii, sílu nebo soutěživost. Často ji najdeme v potravinářství, rychlém občerstvení, sportu, automotive, ale i v segmentu slev a výprodejů – tam, kde má zákazník reagovat okamžitě. Funguje výborně v kombinaci s bílou nebo černou, kde kontrast ještě víc zvyšuje její intenzitu.
V zahraničí patří mezi nejznámější červené značky Coca‑Cola, která ji spojuje s radostí a energií, nebo YouTube, kde červená funguje jako signál k přehrání. V Česku je typickým příkladem Seznam.cz, který červenou používá k jednoduché a jasné rozpoznatelnosti.
Ale pozor – červená má i svou temnou stránku. Dokáže vyvolat pocit agrese, stresu nebo přílišné naléhavosti. Pokud se použije bez citu, může zákazníka spíš odradit než přitáhnout. A u značek, které chtějí působit luxusně, může červená sklouznout do laciného „aha, tak oni mi chtějí dát slevu – fuj“. A ano, i takoví lidé a takové produkty existují. Zkrátka, červená komunikuje okamžitou akci. Ale pokud za ní nic není, je to jen prázdný výkřik do tmy.
Žlutá je barva slunce, radosti a optimismu. Z psychologického hlediska přitahuje pozornost podobně jako červená, ale bez agresivity – působí pozitivně, otevřeně a přátelsky. Umí rozjasnit vizuální identitu a dodat značce pocit mladistvosti a energie.
Hodí se pro značky, které chtějí komunikovat radost, hravost, přístupnost nebo inovativní myšlení. Často ji vidíme v gastronomii, zábavním průmyslu, u dětských značek nebo v cestování. Žlutá je také silným akcentem v kampaních, kde má zákazník reagovat rychle, ale s úsměvem.
V zahraničí ji skvěle využívá McDonald’s, kde v kombinaci s červenou podporuje chuť k jídlu a pozitivní náladu. A mimochodem, kombinace červené a žluté je velmi silná. A nebo IKEA, kde žlutá komunikuje dostupnost a přátelský charakter. Z českých značek je typickým příkladem Sazka, která sází na žlutou jako symbol štěstí a naděje na výhru. Mimochodem, zamysleli jste se někdy nad tím, že téměř každá sázkovka v Česku obsahuje žlutou barvu?
Žlutá ale není jen slunce a úsměvy. Na velkých plochách může unavovat oči a při špatném použití působit lacině nebo amatérsky. V některých kontextech může vyvolávat asociace s výstrahou či nebezpečím (dopravní značení, varovné cedule). A pokud značka postrádá jasný positioning, může žlutá působit spíš jako levný trik na přilákání pozornosti než jako součást promyšlené identity.
Modrá je nejčastěji používaná barva ve firemních vizuálech. Symbolizuje důvěru, stabilitu, klid a profesionalitu. Je to barva oblohy a moře – působí vyrovnaně, spolehlivě a uklidňuje. Právě proto po ní sahá tolik bank, pojišťoven, technologických firem a státních institucí.
Hodí se pro značky, které chtějí komunikovat stabilitu, bezpečí, spolehlivost a odbornost. Výborně funguje v B2B prostředí, ve financích, pojišťovnictví, dopravě a technologiích. V kombinaci s bílou působí čistě, v kombinaci s černou luxusněji a seriózněji.
V zahraničí ji dlouhodobě používá Meta, aby navodil pocit důvěry a přístupnosti. V Česku je typickým příkladem Česká spořitelna, která modrou spojuje s jistotou a tradicí, ale rozhodně v tom není sama. Namátkou třeba Moneta (v kombinaci s červenou) nebo Srovnejto, se kterým mám přímou pracovní zkušenost.
Jenže modrá má i svou slabinu. Pokud se použije bez invence, může působit nudně. A myslím tím hodně nudně. Mnoho firem v ní splývá s konkurencí a jejich vizuál pak postrádá odlišitelnost. Navíc příliš tmavá modrá může vyvolat až příliš formální a uzavřený dojem, což ne každému publiku sedí. Každý totiž chce v dnešní době zvednout důvěryhodnost, ale člověk z logiky nevěří všemu. Sama modrá je k ničemu, pokud ji nedoprovází silný vizuál a realita, která odpovídá jejímu poselství.
Zelená je barva přírody, růstu a rovnováhy. V psychologii barev symbolizuje zdraví, harmonii a naději. Často uklidňuje, působí přívětivě a vnáší do vizuálu pocit čerstvého vzduchu. Není divu, že po ní sahají značky, které chtějí působit přirozeně, ekologicky nebo zdravě.
Hodí se pro značky z oblasti gastronomie, zdravého životního stylu, farmacie, ekologie a financí. Funguje i u služeb, které chtějí komunikovat stabilitu a férovost, protože zelená má v sobě i prvek bezpečí. Výborně se kombinuje s bílou (čistota), hnědou (přírodní autenticita) nebo modrou (spolehlivost). U modré ale musí být zvolen správný odstín, jinak barvy trochu splývají.
V zahraničí je typickým příkladem Starbucks, kde zelená odkazuje na klidné místo k odpočinku u kávy. V Česku ji dlouhodobě používá například Rohlík.cz, kde má evokovat čerstvost a kvalitu. Zelená je v tomto případě sice jen doprovodnou, ale stále silnou barvou.
Všimněte si také častých zelených tlačítek na prakticky všech webech. Hlavním důvodem, proč UX designéři často sahají po zelené je, že většina lidí má zelenou spojenou se semaforem. Barva pak jasně říká „můžeš pokračovat, nic ti nehrozí, je to pohodinda“.
Jenže zelená má i svou stinnou stránku. Při neupřímném použití může působit jako greenwashing, aby značka vypadala ekologicky, i když realita je jiná. V některých segmentech je navíc tak častá, že už dávno přestala být odlišovacím prvkem. Pokud nemá značka za zelenou jasný příběh, stane se jen další listovou identitou v lese konkurence. Sdílí podobný příběh jako modrá – obě jsou bezpečné volby, ale občas jich je prostě moc.
Do výběru jsem se rozhodl zařadit i tyrkysovou. Není to úplně běžná barva, ale používám ji i na tomto webu – takže k ní máte i můj osobní přesah. Tyrkysová je kombinací modré a zelené – bere si z nich to nejlepší. Od modré přebírá klid, důvěru a profesionalitu, od zelené svěžest, harmonii a přírodní nádech. Výsledkem je barva, která působí kreativně, moderně a trochu exoticky. Často se používá tam, kde má vizuál působit čistě, ale ne chladně.
Hodí se pro značky z oblasti cestování, wellness, zdravého životního stylu, technologií a služeb (ideálně těch marketingových samozřejmě), které chtějí vyvolat pocit originality a přístupnosti zároveň. Výborně funguje v kombinaci s bílou pro čistotu, se zlatou pro luxusní svěžest nebo s tmavě šedou až černou pro serióznější vzhled. V zahraničí tyrkysovou používá například Tiffany & Co., kde se z ní stal ikonický odstín luxusu a elegance.
Rizikem tyrkysové je, že při příliš světlém nebo vybledlém odstínu může působit slabě a bez života. Naopak příliš sytá tyrkysová může rychle sklouznout k lacinému plážovému nebo letákovému dojmu. Pokud za ní není jasná strategie a konzistentní použití, snadno se z ní stane jen barevná výplň bez výraznější identity. Pokud je barva použitá nesprávně, pak zvolejte „vítejte devadesátky“ a vytvořte si katalog na záchod. Fakt.
Hnědá je barva země, dřeva a stability. Symbolizuje pevnost, tradici, přírodní autenticitu a spolehlivost. Působí uklidňujícím a teplým dojmem, a pokud je použita správně, dodává značce pocit zázemí a důvěryhodnosti. Není křiklavá – a právě v tom je její síla i slabina.
Hodí se pro značky z oblasti kávy, čokolády, gastronomie, řemesel, interiérového designu nebo outdoorového vybavení. Dobře funguje, pokud má značka blízko k přírodě nebo chce komunikovat tradici a kvalitu řemesla. V kombinaci s béžovou a krémovou působí jemně a přístupně, se zlatou získá luxusnější rozměr, s tmavě zelenou evokuje rustikální a lovecký styl.
V zahraničí hnědou úspěšně používá například UPS, v Česku ji dobře využívá Kofola – nejen v barvě nápoje, ale i v doprovodné komunikaci, která staví na přírodním a tradičním pojetí.
Rizikem hnědé je, že může působit zastarale, těžkopádně nebo nevýrazně. Pokud značka nemá silné vizuální prvky nebo moderní kontext, snadno sklouzne k dojmu retro katalogu nebo staré hospody. Na digitálních platformách se navíc hnědá často hůř kombinuje, protože může ztrácet jas a čitelnost. S hnědou můžete snadno šlápnout hodně, ale opravdu hodně vedle, pokud tomu neodpovídá produkt.
Béžová je barva písku, kamene a jemných přírodních tónů. Symbolizuje klid, teplo, nenápadnou eleganci a jednoduchost. Působí přívětivě, neutrálně a často funguje jako bezpečné pozadí, na kterém vynikne jiný výrazný prvek. V posledních letech se stala hitem minimalismu, přírodní kosmetiky a interiérového designu – zkrátka tam, kde má značka působit nenásilně a blízko přírodě.
Hodí se pro značky z oblasti módy, designu, kosmetiky, gastronomie a služeb spojených s relaxací. Funguje dobře v kombinaci s bílou pro čistotu, se zlatou pro decentní luxus, s hnědou pro přírodní autenticitu nebo s černou pro výrazný kontrast.
V zahraničí béžovou skvěle využívá například Burberry, kde je součástí ikonického vzoru a vizuální identity, nebo Nespresso, které s ní pracuje v komunikaci tepla a sofistikovanosti. V Česku ji najdeme třeba u značek ručně vyráběné keramiky nebo přírodních svíček.
Rizikem béžové je, že může působit až příliš nenápadně – snadno splyne s davem, pokud ji nedoprovodí silný vizuální koncept. Na sociálních sítích se může ztratit mezi stovkami instagramových profilů s totožnou paletou. A pokud se použije v příliš velkých plochách bez kontrastu, hrozí, že výsledný dojem bude mdlý a nevýrazný. Zkrátka, béžová může být fajn, je moderní, ale velmi nenápadná.
Šedá je barva kamene, betonu a oceli. Symbolizuje stabilitu, profesionalitu, neutralitu a vyváženost. Působí klidně, nevtíravě a často funguje jako podpůrná barva, která má nechat vyniknout jiné prvky vizuální identity. Je bezpečná a univerzální – ale právě to může být její největší slabina.
Hodí se pro značky z oblasti technologií, automotive, architektury, financí a B2B služeb, které chtějí působit seriózně a nadčasově. Výborně se kombinuje s bílou pro čistotu, s černou pro luxus a kontrast, nebo s výraznými akcenty (červená, žlutá, tyrkysová) pro moderní vzhled.
Rizikem šedé je, že může působit chladně, nezajímavě nebo až bezpohlavně. Pokud značka nepřidá výrazný kontrast nebo originální tvarosloví, snadno se v šedé ztratí – vizuálně i emocionálně. Na digitálních kanálech může šedá navíc vyvolat pocit mrtvé plochy, pokud není doplněná o dynamický obsah. Osobně se domnívám, že využití šedé jako hlavní barvy je brandová sebevražda – sama o sobě nedokáže přitáhnout pozornost ani vyvolat emoci. V otázce sekundární barvy je to pochopitelně jiný příběh.
Barva není jen o tom, co se vám líbí. Je to strategický nástroj, který buď podpoří to, co chcete říct – nebo vám to celé rozbije. Proto po ní nesahejte jen proto, že je hezká. Sáhněte po ní proto, že je správná. Že odpovídá tomu, co značka dělá, jak mluví, jak se chová. A pamatujte – špatně zvolená barva vám možná nepřinese problémy hned. Ale stejně jako neutřený nos na první schůzce – málokdy dostanete druhou šanci udělat první dojem.